chaostheory: ten poslední odstavec je úplně i o mně když jsem doma, tak mám pocit, že bych se tak do dvou let měla vdát, mít děti, najít si průměrnou práci a na školu se vykašlat. a když přijedu do Prahy, tak se tohle všechno nějak rozpadne a říkám si, že je takových věcí, které chci udělat (a mám schopnosti na to, abych je udělala), že to snad nemůžu nikdy stihnout
no ale pak zas přijedu domů a opakuje se ta první situace. zkrátka pořád dokolečka
furie®blbne.cz: Jo jenom tak se projít tady po tom našem městě a vidět tu kupu lidí, různých lidí, staveb... Naprosto to chápu a taky se mi odsud nechce. Zase na druhou stranu občas toho je až moc.
kocourkovakocicka: Mě snad i vyhovovalo to, jak jsem to měla ve škole, když jsem i chodila do práce. Jezdila jsem domů jednou dvakrát do měsíce, jinak jsem pořád něco dělala. Když si to vezmu, jak to je tady - jdu do práce a pak už chci být jenom doma, cokoli jinýho je pro mě ztráta času a kažení si volna. Tam jsem šla do práce, do školy a pak furt někde lítala, domu jsem se chodila vyspat a byla jsem spokojená..