Kocourkovakocicka | Sobotní noc

Po pátečním návratu z Franfurtu mě přepadla lehčí depka. Byla jsem pěkně protivná, chudáci naši, museli mě mít plný zuby. Páteční odpoledne jsem strávila s mámou na nákupu a pak jsem s přestávkama spala a spala a spala. V sobotu mě čekala odpoledne rodinná oslava - strejda měl narozeniny. Vzala jsem si na sebe sukni. Nic divnýho, já jí nosím celkem často oproti mámě nebo segře.. Ale přijdem a babička s dědou: "Co se děje, ty máš sukni?" A ostatní taky. Akorát mi prohloubili moje špatný rozpoložení. Po příjezdu domů koukám na facebook.. Honza psal. Něco rádobyvtipnýho na můj status o Twilight sáze (nesnáší to). Moje kamarádka mu tam k tomu něco napsala, trochu se do něj pustila. A ten blb mi pak píše zprávu: "Jak to, že ještě nemám číslo na tvojí blonďatou kamarádku?" "Je zadaná." "Tak mi dej aspoň číslo na Áju." "Taky zadaná." (A navíc tě úplně nesnáší, chtělo se mi skoro dodat.) "Ale prosimtě, motá frajery na kafíčka, tak jak zadaná?" "Si jí napiš přes fb, nemam moc náladu si hrát na dohazovačku." Blbec blbec blbec. Já od něj fakt něčekala, že se do mě hrozně zamiluje a budem spolu chodit, ale jako tímhle mě fakt nasral a dost.

A to mě ještě čekal večer ve společnosti bývalého. Toho staršího, teď mu bylo 38. No jako byla jsem akorát nasraná, protože představa, že jsem zpruzená už tak a on mě bude ještě prudit dál těma svýma řečma, mě zrovna nepovzbudila. Ale co by člověk pro kamarádku neudělal že... Teda abych vás zasvětila do situace: Ája si začala psát s Pájou. To je syn mamčiný kolegyně a i v tý firmě pracuje. Odtamtud se zná s tím mým ex. No a Ája si domluvila, že někam ve 4 zajdem. Já teda Pájovi říkala, aby vzal nějakýho jinýho kamaráda, ale pozdě no. Nicméně nakonec to nebylo tak hrozný, vesměs jsme si z Martina dělali srandu, až jsem si chvílema říkala, že to přeháníme. Ale co, malá pomsta za to, jak on se občas chová. No a celý večer na mě koukal jeden kluk, co seděl na baru. Nedalo mi to a házela jsem na něj úsměvy. Taky se na mě furt usmíval, koukal po mně, pak na mě párkrát mrknul. No, napsala jsem na papírek svoje číslo a jméno a vyčkávala na vhodnou příležitost. Jeho kamarád nachvíli odešel, tak jsem k němu šla, chvíli jsme pokecali, číslo jsem mu dala. Šli brzy domů. Ale napsal hned jak vypadli z hospody. A píše do teď. Je mu kapku jen 20!!  Ale hezounek mladej.. Bože zas zajíček.... :D

A my 4 jsme se pak přesunuli do Barracudy (kam jinam). Chtěly jsme s Ájou tančit. ("Já nebudu nikde dlouho, vždyť ještě marodim!"). Pak jsem pořád tahala tancovat toho bývalýho, aby mohli ti dva být taky chvíli sami. Pořád mě osahával, pořád chtěl, abych mu dala pusu. Nevím proč. Nicméně jsem se statečně držela, pusu teda dostal jednu, když jsme si dávali panáka k narozeninám. Je to zajímavej pocit, když mě někdo chce, hrozně se snaží a já mám navrch, protože já ho vlastně nechci, jen mě baví ho provokovat. :D

Abych pokračovala v tom, co jsem minule začala:

Moje důvody k radosti jsou: Fajn večer a moje odvaha, že jsem šla sama za cizím týpkem a dala mu číslo :)