Zjistila jsem, že po tom, co jsem skoro rok s Tomášem celkem sportovala nebo se minimálně prostě hýbala (třeba naše x hodinové procházky a pravidelný sex, o kterém si momentálně a asi ještě dlouho můžu nechat jen zdát), tak mi ten pohyb chybí. Zaprvé jsem nabrala zpátky to, co jsem shodila a za druhé mi to prostě chybí, sedět doma mě nebaví, zvykla jsem si být trochu aktivnější.
Takže jsem se rozhoupala a šla se segrou na fitbox. A zatraceně mě to baví! Bože to je pocit praštit do toho pytle! Při první hodině jsem místo pytle viděla Tomáše.. :D
A ty kopy! Těším se, až mi to půjde fakt líp, hlavně se mi zas trochu vylepší fyzička a nebudu se zadejchávat na schodech v práci.
Do toho jsem se rozhodla, že zkusím běhat. Dlouho jsem to odkládala a v neděli jsem si prostě řekla, že jdu a hotovo. Měla jsem takový nutkavý pocit, že musím jít něco dělat. Tak jsem se oblékla a vyběhla. Nemám tu techniku pořádně, střídala jsem chůzi s během, ale špatně dýchám, píchalo mě chvílema v boku, ale mám ze sebe radost. 20 minut jsem si dala pro začátek a bylo to super.